Zájem o zodpovědné cestování v posledních letech převyšuje tradiční cestovní ruch. Co je to ekoturistika, jak funguje a proč na ní záleží? Principy ekoturistiky může do praxe přenést každý, od letních rekreantů až po lidi, kteří jsou neustále na cestách.
Ekoturistika je hnutí, které začalo formovat již v osmdesátých letech. Tento název je nejstarším a nejběžněji používaným, ale často se setkáme i a jinými označeními, například udržitelný cestovní ruch, ekologický či odpovědný cestovní ruch, nebo etické, vědomé a pomalé cestování. Bez ohledu na to, jaké pojmenování si vybereme, všechny mají stejnou filozofii a společný cíl.
Zastánci ekoturistiky věří, že cestovní ruch by měl být šetrnější k životnímu prostředí, chránit přírodní a kulturní dědictví a podporovat místní komunity.
Definice ekoturistiky
Podle Oxfordského slovníku angličtiny se se slovo „Ecotour“ poprvé zaznamenalo v roce 1973, pak slovo „ECOTOURISM“ v roce 1982.
Slovo definovány jako „cestovní ruch do oblastí ekologického zájmu (typicky exotických a často ohrožených přírodních prostředí), zejména na podporu úsilí o zachování přírody a pozorování volně žijících živočichů; přístup k ohroženému prostředí kontrolovanému tak, aby měl co nejmenší nepříznivý účinek. „
Ekoturistika byla snad nejlépe definována v roce 1990 Megan Epler Woodová, spoluzakladatelkou Mezinárodní společnosti pro ekoturistiku (TIES) a autorkou šesti knih na toto téma. Ekoturistiku popsala takto: „Responsible cesta do přírodních oblastí, které chrání životní prostředí a zlepšují pohodu místních obyvatel.“
Jednoduše řečeno, ekoturistika je takové cestování, které má pozitivní vliv na EKOlogii s EKOnomií cílové země.
Co můžeme udělat, aby bylo cestování o něco více eko?
- Cestujte s co nejmenší zavazadly – odlehčení nákladu vám ušetří peníze a zvýší efektivitu využití paliva v letadle.
- Šetřete vodu – prožijte kratší čas ve sprše a nenechte pracovníků hotelu, aby prali ručníky po každém použití.
- Šetřete elektrickou energii – když odejdete z hotelového pokoje, zhasněte světla, TV i klimatizaci.
- Snižte množství odpadu, které vyprodukujete – vyberte si znovu použitieľné láhve na vodu, použijte pouze jedno mýdlo na mytí rukou a těla, neberte si jídlo s sebou v jednorázových obalech.
- Odpadky nenechávejte v přírodě – smetí patří do koše bez ohledu na to, co jste doma nebo na cestách.
- Nakupujte lokálně – hledejte místních farmářů, řemeslníků a umělců, kterých můžete podpořit.
- Nakupujte udržitelně – i během dovolené myslete na to, z jakých materiálů jsou vyráběny věci, které si kupujete.
- Neničte přírodu – v divočině se pohybujte pouze po vyznačených chodnících, nepoškozujte přírodu kolem sebe a nerušte zvířata, která tam žijí.
- Važte si lokální tradice – poznávejte kulturu cizích zemí a dodržujte jejich pravidla. Respektujte tradice domácích.
- Přineste něco vy zemi, kterou navštěvujete – cestování vám přinese krásné zážitky a vzpomínky, které s vámi zůstanou navždy. Odvděčte se finanční pomocí či dobrovolnou prací.
Principy ekoturistiky
Ekoturistika je především o sbližování přírody, místních společenství a odpovědného cestovního ruchu. Cílem je zajistit rozvoj zaměřen spíše na dlouhodobou udržitelnost než na krátkodobé zisky. Vzniká snaha rozvíjet turistické ubytování, činnosti a atrakce, které jsou prospěšné pro všechny zúčastněné – místní flóru a faunu, místních obyvatel a cestujících.
S ohledem na tuto misi si odvětví ekoturistiky za posledních několik desetiletí kolektivní vytvořilo několik základních principů. Tyto pokyny poskytují obecný plán odpovědného rozvoje cestovního ruchu. Myslet by měl na ně každý, kdo se rozhodne vycestovat do zahraničí, nebo rozvíjet cestovní ruch ve své zemi.
1. Rozšíření povědomí o environmentální a kulturní situací
Vzdělávání je klíčovým aspektem iniciativ ekoturistiky. Snaha je zaměřena na zlepšení informovanosti lidí o problémech životního prostředí a povzbuzení k tomu, aby si byli vědomi vlivu na místa, která navštěvují. Člověk by si při cestování neměl pouze užívat exotickou scenérii. Naopak, měl by co nejlépe pochopit, jak se k prostředí kolem sebe chovat, co přírodu ohrožuje a jak se dá pomoci.
2. Návrh a provoz turistickým zařízení s nízkým dopadem na životní prostředí
Známé anglické environmentální přísloví říká „Take only pictures, leave only footprints“ – „vezměte si pouze fotky, zanechte pouze stopy vašich nohou“. Ekoturistika klade důraz na udržitelnost a zmenšení uhlíkové stopy, kterou cestovní ruch zanechává. V současnosti je však hlavním cílem vytvořit nejen neutrální, ale přímo pozitivní vliv na životní prostředí. Od využívání alternativních zdrojů energie a zajištění toho, aby se všechny stavební materiály získávaly lokálně, až po omezení počtu návštěvníků na jednom místě – to vše je součástí ekoturistiky.
3. Poskytování finanční podpory na ochranu přírody
Myšlenka využití výnosů z ekoturistiky na financování ochrany přírody a volně žijících živočichů není žádnou novinkou. Ve skutečnosti je to již více než 100 let od vzniku US National Parks Service – služby spravující (a spoplatňujúcej) americké národní parky.
Dokumentární film Ken Burns označil tento koncept za „nejlepší nápad Ameriky“, a za poslední století se uplatnil ve více než 6 000 národních parcích v téměř 100 různých zemích světa.
Při správném řízení může ekoturistika poskytnout alternativu k urbanizaci, odlesňování, neudržitelnému zemědělství a pytláctví. Ačkoli kritici tvrdí, že ekoturistika často nesplní svůj slib, nedávné vědecké studie nadále potvrzují jeho přínosy v oblasti ochrany životního prostředí.
4. Poskytování finanční podpory pro místní
Kritici podobně poukázali na to, že některé iniciativy týkající se ekoturistiky způsobily místním lidem více problémů, než přinesli řešení. Špatně řízené programy mohou vést ke konfliktům o půdu a zdroje, nespravedlivé rozdělení zisku a kulturní vykořisťování.
To se stane, když fenomén známý jako „greenwashing“ – dezinformace šířena organizací tak, aby prezentovala environmentálně zodpovědný obraz veřejnosti – začne vystrkovat růžky.
Skutečný ekoturistika poskytuje místním lidem finanční výhody bez výjimky. Ať už přímými prostředky (zájezdy, vstupné a dary) nebo nepřímými prostředky (například daně z jízdného nebo ubytování). Obecně funguje nejlépe, když se použije menší rozsah, pomalejší růst a větší zapojení místních komunit do všech kroků procesu rozvoje cestovního ruchu.
5. Podpoření lidských práv
Iniciativy v oblasti ekoturistiky by měly vždy usilovat o podporu lidských práv, hospodářského postavení a demokratických hnutí v konkrétní oblasti.
Kromě zvyšování informovanosti o sociálně-politických a environmentálních otázkách, kterým čelí daná destinace by iniciativy měli zabývat i místními podniky a právy domorodých obyvatel na kontrolu své půdy a majetku.
Tato zásada je pravděpodobně nejproblematičtější a nejspornější. Měly by cestovní kanceláře nebo cestující bojkotovat danou zemi z důvodu porušování lidských práv, nebo nespravedlivého zacházení s jeho domorodým obyvatelstvem? V mnoha případech takové bojkoty potrestají zejména místních obyvatel, kteří se spoléhají na příjmy z cestovního ruchu.
Zásady ekoturistiky v praxi
Stát se odpovědnějším cestovatelům je nejlepším způsobem, jak zajistit, aby byly vaše dobrodružství pro místní obyvatele a planetu pozitivní. Pokud se zaměříte na základní principy ekoturistiky, může stimulovat finanční růst v rozvojových zemích a posilovat globální ekonomiku. Jednotlivci se možná nepodaří změnit celý svět, ale pokud si tyto zvyky osvojíme všichni, společně se dopracujeme ke změně.
