Nepochybně 5 nejzajímavějších turistických atrakcí na Kysucích

Když se řekne Kysuce, starší generace si vzpomene na Josefa Kronera, vorařů, regionální centrum Čadca, jako důležitý dopravní uzel, ale lze také okolní přírodu, která je rájem pro houbaře. Mladší mimokysucké generace si mohou současné Kysuce spojit pouze pokud s některými atrakcemi, čadčianskym koupalištěm. Nadšenci pro vesmír lze s pamútným domem Eugena Cernan, amerického astronauta, který jako poslední kráčel po Měsíci a kolovala v něm kysucká krev. Ne z pohledu Kysučan, ale z pohledu příchozích turistů ze Slovenska i zahraničí má region několik zajímavostí, které dokáží zaujmout a zároveň překvapit. Místa, která jsou něčím výjimečné, ačkoli jste o nich možná předtím vůbec neslyšeli. Která místa jsou nejzajímavější a proč?

Skanzen Vychylovka a lesní železnice

Skanzen v části obce Nová Bystrica, známé jako Vychylovka, je dnes uváděn jako Muzeum kysucké dědiny. Podstatnou část budov v něm tvoří dřevěné srubové stavby z Riečnica a Harvelka. Jsou to obce, které dnes neexistují, protože byly vysídleny a v riečnickej údolí vznikla vodní nádrž Nová Bystrica. Časem sem přibyly i další zachované stavby z různých míst Kysuc. Nevybrali si přitom toto místo jen tak náhodou. Lokalita obklopena lesy a zelení, loukami s pak protékajícím uprostřed byla přímo stvořená k vytvoření rozesetými osady. Co jiného by více kopírovalo typické osidlování hroského regionu Kysuc?

Oščadnica
Dveřní portál na jedné z hodnotných dřevěnic, zdroj foto: vychylovka.sk.

Postupně se zde mimo sídla přesouvaly i různé jiné funkční stavby. Například Krčma z Korn nebo mlýn z obce Klubina. Už chyběl jen kostel, který sem přenesli z obce Zborov nad Bystricou. Přesně ten, který tam neodmyslitelně spolu s okolím vytvořil důležitou scénu ve filmu Želary. To, co z místa však dělá ještě větší unikát, je kolejiště lesní úvraťové železnice, která zde stálo dříve, než jakékoliv muzeum. Lidová architektura s lesní železnicí dohromady tvoří unikátní scenérii a atrakci. Jelikož jde o lesní železnici, ta pomocí kolejových úvratí, dokázala vystoupat do strmých kopců a svážet naťažené dřevo. V dávné minulosti kolejiště směřovalo až do Oščadnice, kde svého času dřevo späšťali do řeky Kysuca a splavovali dále až po Váhu. Dnes je na místě původního kolejiště vybudována cyklostezka spojující Kysuce v téměř celé Bystrické údolí.

Vychylovka
Lesní železnice jako atrakce pro vození turistů, zdroj foto: zn.sk.

Ropa v Korni

V obci Korňa nedaleko Turzovky se nachází přírodní unikát, přírodní zákonem chráněná památka, ropný vývěr. Na louce blízko přístupové cesty se nachází lety proslulá olejová skvrna, z níž neustále vytéká ropa. Vzácná vysokomineralizovaná tekutina se plynule přesouvá do potůčky a daleko do místního potoka. Opravdu jen v malém množství, které neohrožuje život v potoku. Místo je cílem školních výletů i jendotlivcov, kteří touží po zajímavém výletu. Při návštěvě ocbe je nezbytné sledovat cedulky a vystihnout vhodné místo u potoku na parkování. Cesta k přírodní památce je do kopce a není vhodná pro imobilní návštěvníky. Zážitek je to zejména pro jedinečnost.

Ropa v Korni
Ropný vývěr v obci Korňa, autor: Tomáš Galierik.

Ropu zde v minulosti opravdu chtěli těžit němečtí odborníci, ale bylo to před II. světovou válkou. Už v té době zhodnotili, že těžba by nemusela být rentabilní. Co však v obci mají a existují šance na využívání ve prospěch právě celé obce, jsou zásoby zemního plynu. Dallas to sice nebude, ale určité výhody by mohla obec těžit.

Kameny koule v Megoňky

Místo, které původně nikdo nepovažoval za zajímavé má v posledních letech upravené okolí a také informační cedule. Miliony let staré přesné kamenné koule objeveny při těžbě kamene celkem zastavili těžební záměry v celém kamenolomu a ponechali ho i pro vědeckou hodnotu těchto nálezů. Velké přesné koule mezitím pokradli někteří podnikavci, či místní, kteří chtěli ovzláštniť zahradu. Ty, které zůstaly, byly ty nepřenosné, těžké peiskovcové koule. Považují je za díla mimozemšťanů, zatímco jiní mají jasno v tom, že vzikli jako výplň bublin. Nahromaděním plynů, které zůstaly zakonzervované a přes praskliny později do otvoru pronikl písek.

Megoňky
Pískovcové koule, detail největší z nich, autor: Tomáš Galierik.

Jednoznačnou odpověď nepřináší nikdo. Proto se io pískovcových koulích mnoho nedozvíte a stále je mnozí nepovažují za plnohodnotnou atrakci hodnou pozornosti. Pískovcové koule se staly dějištěm úvodu, ale i závěr scifi románu Zastavený čas od čadčianskeho rodáka Tomáše Najt. Kamenné koule následně přilákaly i českého spisovatele a milovníka záhad Milana Zacha Kučery a zahrnul je do některých svých prenášok. Zájem o e Majlis donedávna jen jednotlivci, kteří si museli vystačit s minimem informací. Dnes situaci mění několik informací přímo na místě. Kamenné koule se nacházejí na konci cesty v obce Milošová při Čadci.

Makov 500 letý jilm a trojmezí

Obec Makov je Naama svým hraničním přechodem. V centru obce přímo však najdete přírodní památku, zákonem chráněný strom, který je v něčem jedinečný. Jinde o unikátní jilm plavý, stojící v místní osadě U papája. Je mohutný s košatou korunou a jeho stáří se odhaduje až na 500 let. O tom, kdo ho tu zasadil se vedou sáhodlouhé diskuse, spojuje se s různými legendami i teoriemi. 11 metrů dlouhý obvod kmene a výška 30 metrů z něj dělají opravdový kolos. Svého druhu je největší v celé střední Evropě.

Zcela jiná je atrakce na trojmezí. Trojmezí je oblíbený turistický cíl proto, že jde o trojúhelník, na kterého čipech stojí žulové monolity. Uvnitř popsaného trojúhelníku má návštěvník možnost stát ve třech zemích současně. Takových míst je opravdu málo a jediné na světě, ve kterém stojíte na Slovensku, v Polsku a Česku současně. Na místě, kde se setkává Polsko, Česko a Slovensko, začíná 541 km dlouhá Slovensko-polská hranice a 251 km dlouhá Slovensko-česká hranice.

Stará Bystrica a Orloj

Obec Stará Bystrica a snímky z ní se stále více stávají symboly Kysuc, přestože už nějaký čas jsou symboly Bystrické doliny. Konkrétně její Orloj, který je spolu s dřevěnou konstrukcí v osobité dřevěné architektuře součástí Rink sv. Michala. Ten tvoří několik budov, střech a úprav, ale také obsahuje samostatnou stavbu známou jako Zbojnická bašta, kterou tvoří kavárna a obchody. Náves dále dotváří kašna se sochou Sv. Michala.

Orloj
Orloj ve Staré Bystrici, zdroj foto: starabystrica.sk.

Orloj tvoří astroláb, který je speciálně navržen pro geografickou oblast Staré Bystrice a je jediný svého druhu a vzhledu. Zajímavostí je, že autory jsou stejní, kteří zajišťují fungování slavného pražského orloje. Návštěvu orloje je dobré naplánovat na celou hodinu, kdy se spustí malé představení se sochami světců. Zvonici tvoří dva zvony, Sv. Juraj a Riečnická Madona, který je vytvořen na památku zatopených obcí Riečnica a Harvelka.

  • Komentáře
  • Podobné články
0
Zajímavosti

Který z těchto 10 typů cestovatele jste vy?

0
PR článek Slovensko Tip na výlet Tipy

Zajděte si do aquaparku ve Velkém Mederu

0
Cestování Europa Města Tip na výlet

Prodloužený víkend v Kodani pro milovníka historie

Navigácia

Magazíny