Všechno, co potřebujete vědět před cestou do Bangladéše

Bangladéš je mimořádně chudá země. Na první pohled působí jako mini stát podobný Indii nebo Pákistánu. Není to až tak daleko od pravdy. Rozdíl mezi lidmi z Indie a Bangladéše pocítíte již při nástupu do letadla. Možná je to jen moje zkušenost, ale při letu do Dillí se lidé na „gate“ doslova tlačili. Do Dháky všichni stáli ve frontě. Indové si prvních 30 minut měnili místa. Bangladéšané si sedli na své místo a pozorně poslouchali vše, co jim letušky nebo kapitán letadla řekl.

U letu ještě chvilku zůstanu. Už při check-inu mě upozornili na výhodnou cenu, pokud se chci přesunout do byznys třídy. Moji známí, kteří cestují z a do Bangladéše mi říkali, že není vůbec těžké dostat se do byznys třídy během letu a zdarma. Stačilo lepší oblečení, bílá tvář a odvaha zeptat se letušky, jestli náhodou nemají místo v business class. Já jsem se o to nepokusila, a to i přesto, že jsme během letu zpět nedostali deku. Prý nebyly. Byl to noční let do Abú Dhabí. O výhody jen za to, že jsem bílá, nemám zájem.

Do Asie jsem letěla vícekrát, ale právě let do Dháky mě nepříjemně překvapil chováním letušky, podle jména asi z Ukrajiny, která neustále převracela očima a některé lidi doslova udeřila lokty. Usmála se jen na mě. Byla jsem jediná Evropanka. A jak zvládali let Bangladéšané? Tiše seděli na svých místech, někteří si se mnou povídali a byli neskutečně milí.

Lalbagh Fort Dhaka Bangladéš
Slavný Lalbagh fort v části Old Dhaka.

Na letiště potřebujete silné nervy

Letiště v Dháce se ani náznakem nepodobá našim evropským letištím či těm v Emirátech. Vládne tam chaos. Na zavazadla si počkáte i hodinu. Na pásu neuvidíte jen kufry, ale i zavazadla zavázaná v prostěradlech. Bangladéšané jsou trpěliví, my Evropané nervy ze železa, bohužel, neoplýváme. Kromě mě tam byla ještě jedna žena, buď z Evropy nebo Ameriky. Nervy už měla na pochodu a odnesl si to jeden pán, který právě stál u ní. Pokud máte sjednaný odvoz, nestresujte. Bangladéšané vědí, jaká je situace na letišti.

Pokud se chcete ujistit, že všechno je ok a váš řidič na vás čeká, poproste někoho ze spolucestujících, aby mu zavolal. Může se stát, že váš řidič neumí vůbec anglicky.

Mimochodem zpoždění letů na letišti v Dháce také není něčím výjimečným. Moje lety byly na čas. Zato známý, který létal z Dháky pravidelně, měl zpožděný téměř každý let.

Víza vyřídíte na letišti

Víza vyřídíte jednoduše. Pán, u kterého se platí, mi řekl, že přijímají všechny světové měny. Tak jsem mu nabídla platbu v srbských dinárech, což ho docela zaskočilo. Dolarem nebo eurem zaplatíte bez problémů. Další pán se vás zeptá, proč do Bangladéše jedete a jak dlouho zůstanete. Máte nárok na víza na 30 dní. Proto raději řekněte datum na příští měsíc, než ten skutečný, pokud odjíždíte dříve. Já jsem řekla datum na letence a dostala víza jen na dva týdny. Pokud bych chtěla přesunout let, mám smůlu.

Gulshan Dháka
Gulshan je nejprominentnější městská část Dháky. Sídlí zde ambasády z celého světa.

Peníze a placení v Bangladéši

V Bangladéši platí měna taka. Zjistěte si kurz předtím, než do země vkročíte. Už na letišti mohou od vás požadovat peníze za nějakou malou službičku. Já jsem se například zasekla na WC a pomohla mi starší paní, která v momentě nastavila ruku na peníze. Slušně jsem jí dala 100 taka, což je více než 1 euro, a ještě jsem se jí zeptala, jestli jí to stačí. Byla nadšená. Teprve pak jsem zjistila, že například za krátkou cestu cyklorikšou zaplatíte 20 taka.

Jak je to v Asii běžné, i zde jste bohatý cizinec a malé podvody o peníze nejsou ničím výjimečným. Nezaměňujte proto všechny peníze na letišti, raději jděte do několika směnáren. Více se vyplatí měnit dolar než euro. Ve většině směnáren vám však zamění obojí. Na platbu kartou se velmi nespoléhejte.

Ceny v Dháce mě docela překvapily. Očekávala jsem něco podobného jako v Dillí. Zatímco v Indii jsem jedla za 2 eura, v Dháce téměř za 10. Bydlela jsem ale ve čtvrti Gulshan, která je nejprominentnější, nejbezpečnější a žijí v ní diplomaté z celého světa. Sídlí zde i ambasády. Právě to se zřejmě odrazilo ve vyšších cenách.

Doprava v Dháce

Metro v Dháce se teprve buduje. Odkázáni jste proto na jiné formy dopravy. Nejrychlejší a na menší vzdálenosti se všude dostanete cyklorikšou, využít můžete i motorikšou nebo taxi. Autobusy v rámci své bezpečnosti raději neriskujte. Platí to zejména pro ženy. Pokud máte možnost, zjistěte si přibližné ceny předem od známých. Rikšu můžete snadno přeplatit. S řidičem rikši se vždy předem dohodněte na částce.

Připravte se také na zácpy a neskutečně znečištěný vzduch. Výjimkou je jen den voleb, kdy mají všichni povinné volno a všechna auta, rikši nebo jiné dopravní prostředky jsou zakázány. Na druhou stranu, procházka po Dháce se během voleb kvůli bezpečnosti nedoporučuje. Byla jsem tam právě během konání voleb a byl to nejkrásnější den. Dokonce jsme viděli modrou oblohu. Při rezervaci letenky si proto raději zkontrolujte, zda se během vašeho příletu v Dháce nekoná něco, co by vám mohlo způsobit problémy. Během volebního dne mají výjimku pouze policisté, sanitky a taxíky z hotelu.

Zácpa doprava Dháka
Uvíznout v zácpě není nic příjemného. Zejména pokud před vámi stojí motorikša a všechny výfukové plyny vám jdou doslova do obličeje.

Jak je to s bezpečností?

Mnoho cestovatelů se při cestě do Bangladéše obává zejména o svou bezpečnost. Obavy jsou na místě, pokud jedete do méně rozvinutých částí země, kde stále žijí kmeny. Tito lidé jsou nedůvěřiví a může vám jít opravdu o život. Zde riskují i ​​samotní Bangladéšané. Pokud však plánujete zůstat v Dháce nebo jet k moři ke Cox ‚s Bazar nemusíte se příliš stresovat.

Obezřetnost je vždy na místě a není vhodné chodit v noci venku. Konec konců, v noci ani nemáte kam jít. Bary a párty zde nenajdete. Občas se něco zorganizuje pro cizince. Ale není to běžné. Alkohol je v zemi zakázán, najdete ho skutečně pouze v zašitých místech, která jsou vysloveně pro cizince. Na druhou stranu, na letišti při vstupu do země ho můžete vesele nakupovat. V zemi už ne.

Možná jsem měla jen štěstí, ale lidé byli velmi milí. A celkově jsem měla pocit bezpečí, i když jsem si brala sama rikšu až po setmění. Setkala jsem se tam s několika cizinci, kteří v Dháce žijí dlouhodobě. Nestěžovali si na bezpečnost jako takovou. Kamarádka měla akorát nehodu v rikše. Vypadla a byla nějakou dobu v bezvědomí.

Kdy navštívit Bangladéš?

Nejideálnější doba je během zimních měsíců. Od listopadu až do února. Od dubna do září je velmi horko a často prší. Ideálně noste vzdušné oblečení a podle možnosti delší rukávy a kalhoty. Bangladéš je muslimská země, nemusíte zde řešit žádné speciální oblečení. Ale je vhodnější, pokud nebudete příliš odhalovat ramena, nohy nebo prsa. Vzdušné kalhoty vám v horkém počasí padnou vhod více než krátká sukně.

Pozor na klimatizaci! Venku je horko a máte pocit, že vypotíte i krev.  Ale v interiérech se cítíte jako v mrazničce. Bangladéšané si to horko také neužívají, a tak klimatizaci „nakopnou“ do arktických teplot.

Jak je to se stravou?

Přiznám se, že jsem si Bangladéš představovala tak, jako Indii. Vynikající zeleninová jídla, ovoce, které koupím na ulici. Nekonečná tržiště, levné restaurace. Tržiště s úžasným exotickým ovocem najdete i zde. Na ulici se mi podařilo koupit jen kokos, ale netvrdím, že se nedají najít i odstavené vozíky s prodejem ovoce a zeleniny.

Jak jsem již zmiňovala, cena jídel v restauracích mě skutečně zaskočila. Najíte se i na ulici, ale to už trošku riskujete. Nejznámější pouliční jídlo je fuchka. Je to zelenina s pálivou omáčkou ve smaženém těstíčku. V Indii je toto jídlo známé jako golgappa nebo panipuri. Vegetariány Bangladéš nepotěší. Jejich kuchyně je založena na mase. Najdete zde ale i indické nebo jiné asijské restaurace s vegetariánskou nabídkou.

Vodu z vodovodu samozřejmě nikdy nepijte. Nejvíce se vyplatí koupit velké balení vody. Zuby byste si měli také mýt balenou vodou. To jsem nikdy nedodržovala a pořád jsem tady, ale možná jsem měla zase jen štěstí.

Jsou do Bangladéše potřebná očkování?

Podobně jako i v jiných asijských zemích je dobré mít pokrytou žloutenku typu A a B a tyfus. Zbytek je na vás. Do Bangladéše můžete přijet i bez očkování a nic se vám nemusí stát. No, jestli je pokoušet štěstí v tomto směru moudré, to vám říct neumím. Na žloutenku potřebujete 3 přeočkování. První ve zvoleném termínu, druhé hned po měsíci a třetí až po půl roce. Pro bližší a přesnější informace se obraťte na svého lékaře. Břišní tyfus se očkuje jednou a měli byste být chráněni na tři roky.

  • Komentáře

Leave a Reply

avatar
  Subscribe  
Upozornit na
  • Podobné články
0
Katalog ubytování

Rakousko autem? Víme, která místa navštívit

0
Dovolená Gastro Historie Novinky Španělsko

Baskicko – moře, architektura a pintxos

0
Novinky Zajímavosti

Cestování jako práce – kdo jsou travel vlogeři

Navigácia

Magazíny