Pokud se řekne Korsika, lidem se většinou vybaví „ten“ ostrov severně od Sardinie. Mnohé to vede k mylnému přesvědčení, že „perla Středomoří“ vlastně patří k Itálii. A přestože kdysi ostrov skutečně ovládali obyvatelé Apeninského poloostrova, již několik století tvoří relativně autonomní část Francie.
Pokud se vám zdá, že Korsika má něco společného s Napoleonem, nejste vůbec vedle. Slavný Bonaparte se narodil v nynějším hlavním městě Ajaccio. Najdete zde jeho rodný dům, památník i muzeum. Duch slavného francouzského panovníka se vznáší městem na každém kroku, natrefíte zde na množství soch zobrazujících Napoleona. Ajaccio je dnes největším městem ostrova s přibližně 60 tisíci obyvateli, velkým přístavem, moderními budovami a vlastním letištěm.
Novodobý Babylon
Zajímavé je, že název města místní vyslovují dvojím způsobem – buď francouzsky jako „ažaksió“ nebo s větším příklonem k italštině jako „ayačio“ nebo „ayačču“. Pojmenování pochází ještě z období starověkého Říma – původní výraz „adjaccium“ značí město odpočinku. Korsiku v minulosti ovládaly různé národy, včetně Etrusků, až do vlády Napoleona však kontrolu nad ostrovem drželi zejména Janované a ti výrazně ovlivnili i místní jazyk. Dnes si velká část obyvatel zachovává svůj takzvaný korsický jazyk (Corsu), který je dodnes ovlivněn zejména toskánským dialektem.
Trumfne i Vysoké Tatry
Pokud jste alespoň trochu cestovatelsky zorientováni, určitě si s ostrovem spojíte i turistiku a cyklistické výlety. Ačkoliv by se mohlo zdát, že francouzská sestra Sardinie, ležící jen 12 km severně, je jako šitá pro typickou přímořskou dovolenou, je to jen poloviční pravda. Čtvrtý největší ostrov středomořských vod je zároveň nejhornatějším, a tak nenabízí pouze nespočet krásných pláží s tyrkysovou vodou a malebných mol s palmami, ale i „obrovské“ trumfy ve vnitrozemí.
Mohutná vysokohorská hradba se totiž táhne celým ostrovem. Korsika proto místy vzbuzuje dojem, že navzdory své subtropické povaze vypadá jako ulomený kousek Alp, hozený doprostřed Středozemního moře. Napočítali byste zde až 50 vrcholů s nadmořskou výškou kolem dvou tisíc metrů, s nejvyšším bodem Monte Cinto, který měří 2 706 m. Korsické hory tak s přehledem pokoří i Vysoké Tatry.
Ke znalostem každého trekingového nadšence patří slavná trasa GR20 s délkou 180 km, která je považována za jednu z nejkrásnějších turistických stezek v Evropě. Na druhou stranu, každý po náročné trase jistě ocení mnoho možností na pasivní odpočinek. Úchvatné pláže hýří rozmanitým povrchem, od oblázkových až po písečné, a to v bílé či zlatavé barvě.
Jak se dá na Korsiku dostat?
My jsme zvolili poměrně komplikovaný, i když vcelku zajímavý způsob cestování vlakem a lodí. Dobrá zpráva je, že rakouský dopravce ÖBB Nightjet aktuálně (únor 2017) prodává lístky na trase Vídeň – Livorno i za 39 eur na osobu. Je důležité, abyste si takovou cestu naplánovali a lístky zakoupili v dostatečném předstihu, jinak při tomto způsobu dopravy hodně přeplatíte.
Nejlepší alternativou je stále vlastní auto v kombinaci s trajektem. Přestože lodě jezdí i z Janova či Nice, trasa Livorno – Bastia je cenově nejdostupnější. Momentálně na ní fungují dvě dopravní společnosti. Zjistili jsme, že v červenci mohou 4 dospělé osoby s jedním autem typu kombi bez přívěsu zaplatit za jednu cestu 250 až 320 eur. Finální částka však závisí na několika dalších aspektech, včetně konkrétní značky vozidla či přesné hodiny odjezdu. Plavba trvá přibližně 4 hodiny, ale uteče vám neuvěřitelně rychle. Na palubě, kde se můžete opalovat, dát si drink, na některých lodích jsou dokonce k dispozici i malé bazénky.
Auto se vám vyplatí zejména kvůli přesunům na ostrově. Byla by škoda to nevyužít. Železniční či autobusová doprava nemusí být na Korsice velmi spolehlivá. Na konci našeho výletu jsme například potkali dvě dívky, které se rozhodly poznávat ostrov po vlastních. Rovněž přicestovaly do Bastie trajektem, daleko se však nedostaly kvůli stávce. I proto je dobré mít na Korsice auto (nebo známého, což byl náš případ).?
Z pobřeží do vnitrozemí
Trajekt připlul do Bastie, které je hlavním městem severní části Haute-Corse (Horní Korsiky) a významným přístavem na východní straně ostrova. Má pěknou historickou část s obrovským náměstím Saint-Nicolas, ale zatoulat se můžete i do klidných strmých uliček, mezi kterými se vám naskytne pěkný výhled na moře. Pokud jste v Bastii, určitě byste měli vyzkoušet lahodný bylinkový aperitiv Cap Corse Mattei, který se vyrábí podle více než stoleté receptury. Jeho základem je muškátové víno a chininovník lékařský.
Mezi Ajaccio a Bastia leží v samém srdci hor nevelké město Corte. Dostanete se k němu strmými vysokohorskými cestami, které spojují vysoko položené vesničky. Když autem projíždíme vedle ženy, ležérně kráčející ulicí s náručí křupavých zlatých baget, cítíme se jako ve filmu.
Corte vyniká zejména svým skalním ostrohem s hradem, přezdívaným Citadella. Dnes je jeho součástí moderní muzeum. Samotné město však působí, jako by se tu zastavil čas již před několika staletími. Ukryté v zeleni však staré oprýskané budovy působí zvláštně přitažlivě. Nejvíce nás však překvapuje informace, že právě zde sídlí jediná univerzita na ostrově. Není to však žádný rozmar místních. Corte bylo kdysi hlavním městem ostrova a dodnes si tento status udržuje i neoficiálně – v srdcích Korsičanů. Tušili byste například, že zde byla v 18. století sepsána první demokratická ústava v novověké Evropě?
Ostrov pirátů
Připravte se na to, že na ostrově je všechno dražší, než jste zvyklí z pevniny. Autonomní oblast Francie žije prakticky jen ze zemědělství a cestovního ruchu. Ačkoli, ani samotný turismus není rozvinutý natolik, jako například na Sardinii. Nečekejte ani velké hotelové resorty. Lidé na ostrově jsou sice milí a pohostinní, ale mají stejně rádi svůj klid. Na oplátku vám nechají velký prostor k tomu, abyste jejich kousek země poznávali, a to s minimem vtíravých komerčních „zastávek“.
Samozřejmě, jeden povinný suvenýr jsme si z ostrova odvezli i my. Hrnečky a jiné předměty s maurskou hlavou připomínají, že místní obyvatele zde často napadali piráti. Nebezpeční mořští vlci byli takovou hrozbou, že rytířům, kterým se podařilo vpády saracénských útočníků odvrátit, bylo uznáno právo užívat maurskou hlavu jako čestný symbol na svých erbech. Dodnes představuje znak vítězství nad nepřáteli.
Plážová dobrodružství
Z hlediska ceny je nejlepší možností na ubytování kemping. V našem případě jsme za velkou výhodu považovali relativně nezaplněné široké pláže. Bydleli jsme však v méně frekventované severovýchodní části ostrova, v části Moriani-Plage, kam se vyplatí jet, pokud upřednostňujete právě takový typ prostředí. Na naší pláži dopoledne téměř nikdo nebyl a zrána jsme ji měli prakticky jen sami pro sebe.
Na jihu a na západě se ostrov začíná více členit, takže mezi výběžky jsou k dispozici mnohé pěkné a tiché zátoky. Pokud byste zamířili níže, do oblasti města Porto-Vecchio, jen těžko byste minuli pláž Palombiaggia, která sice patří k nejkrásnějším objektům pohlednic a smartphonů, ale zároveň bývá příliš přeplněná.
Maximálně fotogenická, ale i přeplněná turisty – taková je nejznámější pláž Korsiky Palombiaggia.
K nejoblíbenějším plážím, které jsou díky mělkému vstupu ideální i pro děti, patří Campomoro, Santa Giulia či Rondinara. Pokud hledáte něco jedinečného a zároveň se chcete vyhnout množství turistů, vyhledejte záliv Figari v sousedství vesničky Pianotolli. Pláž zde unikátním způsobem prokládá řetězec úzkých potoků. Jednou z nejúchvatnějších pláží, avšak bez vybavení či služeb, je zase Plage de Loto.
Město na skále
Jedním z nejkrásnějších zážitků na ostrově je zaručeně návštěva města v nejjižnějším cípu Korsiky – Bonifacia. Vybudovali ho na vápencových skalách, pod nimiž se rozprostírá tyrkysové moře. Z hradeb je dokonce vidět pobřeží Sardinie. Terén se směrem do vnitrozemí svažuje do úzkého zálivu, podobného fjordu, kde je vybudována přístavní část (La Marine). Právě díky tomuto unikátnímu dílu přírody se někteří domnívají, že Homér ve svém eposu Odyssea popisuje právě toto místo, když vzpomíná město Laystrigonů. Podle eposu žili obávaní obři – lidožrouti v úžině obklopené strmými útesy, mezi které vedl úzký kanál – přesně jako v Bonifaciu.
Výstup do původního středověkého města Haute Ville, které se tyčí nad útesem, prověří vaši kondici, protože k němu vede množství schodů. Najdete zde však nejen úzké uličky a mnoho příjemných obchůdků s domácími produkty, ale i starý hřbitov s malými mauzolei a náhrobky, které připomínají malé město ve městě.
Sýrová zmrzlina a pivo z kaštanů
Co by to byla za cestovatelskou tečku, kdybychom ji neukončili dobrým jídlem? Jelikož na Korsice se daří jedlým kaštanům, z této plodiny se připravuje téměř vše – kaštanová mouka se používá na koláče i skvělé koblihy, které se podávají jako předkrm, kaštany se nakládají nasladko, připravuje se z nich i džem, ale i pálenka či pivo (pietra). Med má charakteristickou vůni macchie, což jsou volně rostoucí stálozelené keře. Výborně chutná i čerstvý sýr brocciu, ze kterého se dělají zákusky fiadone, ale také zmrzlina, či další druhy sýrů, jako niolo či sartenais, vyráběné z ovčího a kozího mléka.
Masožrouti si také přijdou na své. Na ostrově patří k oblíbeným lahůdkám uzené vepřové maso či pokrmy z divočáka. Vyzkoušejte klobásky figatellu, ale ideálně v období mezi listopadem a dubnem, tehdy je sezóna této delikatesy, takže je menší riziko, že vám prodají produkt z velkovýroby. Nesmíme však zapomenout ani na skvělé dary moře. Nejlepší ústřice a slávky, nicméně, paradoxně nenajdete na pobřeží, ale v restauraci na přírodním jezírku Étang de Diane ve městě Aléria. Co dodat? Snad už jen dobrou chuť a šťastnou cestu!
